Vánoční přejídání pohledem vědy. Co se při hodování odehraje v našem těle

I když to možná není úplně příjemné, měli byste to vědět. Co se odehraje v našem těle, když se na Štědrý den přejíme? A jak se na lidském organismu podepíše přejídání během celých vánočních svátků?

Přejídání nám jde velmi dobře a máme v něm výdrž. Například příslušníci kmene Massa z Kamerunu pořádají soutěž v tloustnutí, (tzv. guru), ve které dokážou šampióni za dva měsíce přibrat kolem 11 kilogramů. Denně přitom zkonzumují potravu s 8 700 kaloriemi. Což je zhruba trojnásobek denní doporučené spotřeby energie.

Vánoční svátky netrvají tak dlouho jako guru a málokdo toho sní denně tolik, kolik zvládnou soutěžící Massové. Většina lidí si však o Vánocích od úst neutrhuje. Ve vědecké literatuře nenajdeme mnoho údajů o kalorické vydatnosti štědrovečerní večeře, ale třeba Britové snědí na Štědrý den asi 6 000 kalorií.

Na Den díkůvzdání, který je rovněž spojen s vydatnou konzumací jídla, spořádají Američané jen k večeři skoro 4 000 kalorií. Nezůstane to bez následků. Za Vánoce lidé ztloustnou v průměru o 1,2 kg. Za kratší oslavy Dne díkůvzdání naberou Američané v průměru 0,5 kg tělesného tuku.

Někdy jsou tato „sváteční kila“ připisována na vrub snížené aktivity v zimních měsících. V Austrálii, kde připadají Vánoce na letní měsíce, ale lidem ve sportování zimní počasí nebrání. Přesto Australané přes svátky přiberou. Všechno sice nasvědčuje, že o Vánocích tloustneme z přejídání, ale tak jednoduché to není.

Následky štědrovečerních hodů

Jak jsou na tom ti, kteří jedí o svátcích střídmě, ale na Štědrý den pohrdnou zlatými prasátky a pořádně se nacpou vánočními dobrotami? Na to hledali vědci odpověď v experimentu, do něhož se zapojilo 14 zdravých mužů ve věku od 22 do 37 let.

Tým pod vedením Jamese Bettse z University of Bath je nechal nejprve do sytosti najíst pizzy. Dobrovolnici snědli bezmála celou velkou pizzu a v ní kolem 1 500 kalorií. Jiný den dostali za úkol sníst tolik pizzy, kolik dokážou. V tomto experimentu snědli dobrovolníci s pizzou kolem 3 000 kalorií, někteří „otesánci“ dokonce 4 800 kalorií. Ve chvíli, kdy se cítíme sytí, tedy dokážeme spořádat ještě jednu stejně velkou porci.

Plný žaludek dokonce probouzí chuť na sladké. Vědci v čele s Henningem Fenselauem z Max Planckova institutu pro výzkum metabolismu v Kolíně nad Rýnem nedávno zjistili, že je to práce mozku. Chuť na sladké spouštějí stejné nervové buňky, které jsou zodpovědné za signalizaci sytosti po jídle. Aktivují se pouhou představou sladké pochoutky a v mozku zajistí uvolnění ß-endorfinu vyvolávajícího příjemné pocity.

Tato reakce na plný žaludek je výsledkem evoluce. Cukr slouží jako velmi rychlý a vydatný zdroj energie. Evolučně proto bylo důležité konzumovat potraviny bohaté na cukry za všech okolností, dokonce i při plném nasycení.

Vědci pod vedením Jamese Bettse odebírali dobrovolníkům po konzumaci pizzy vzorky krve a podrobovali je analýzám. Jejich výsledky přinesly překvapení. Ani dvojnásobná porce pizzy nevyvolala výraznější zvýšení hladin cukru a tuků v krvi. Metabolismus dobrovolníků si s přívalem živin poradil.

Nebylo to ovšem úplně snadné, jak dokázaly zvýšené hladiny hormonů vylučovaných ve střevech a ve slinivce. Intenzivnější práci celého organismu signalizovala také zvýšená tepová frekvence. Betts a spol. zdůrazňují, že dobrovolníci zapojení do studie byli zdraví a fyzicky aktivní. Pro ně nepředstavovalo jednorázové přejedení velký problém.

Výsledky experimentu potvrzují naše představy o životě pravěkých předků, kteří po dlouhá tisíciletí neměli zajištěn stálý příjem potravy. Střídali hody po úspěšném lovu velkých zvířat s obdobími půstu, kdy se lovcům nedařilo a tlupy byly odkázány jen na sběr jedlých rostlin. Na jednorázové přejídání byli dokonale adaptovaní. Čím víc toho dokázali naráz spořádat, o to lepší měli vyhlídky na přežití v obdobích nouze.

Co přinesou projedené Vánoce

Bohatýrskými porcemi smaženého kapra s bramborovým salátem nemusí vánoční hodování skončit. Může se protáhnout do Nového roku. Jak reaguje lidský organismus na přejídání trvající celý týden?

Vědecké studie dokazují, že do tělesné hmotnosti se promítne i volný víkend. Při sledování obyvatel tří evropských zemí se ukázalo, že v pondělí ráno vstávají o 0,35 % těžší, než byli v pátek večer po příchodu z práce. Může to být následek víkendového jídelníčku, který se od jídla v pracovní dny přece jen významně liší. Na druhé straně je dobré si připomenout, že tělesná hmotnost člověka kolísá i během jednoho dne v průměru o 1 kg.

Čemu máme připsat hmotnost, kterou jsme přes Vánoce nabrali? Padá kompletně na vrub nárůstu tukové tkáně? Nebo se pod ni podepisuje i voda zadržená v těle a nacpaný trávicí trakt?

Dlouhá desetiletí brali odborníci na výživu jako fakt, že když člověk za týden zkonzumuje navíc 3 500 kalorií, nabere 0,5 kg v tukové tkáni. A naopak: Pokud o 3 500 kalorií svůj týdenní příjem energie zkrátí, o půl kila zhubne. Novější výzkumy ale ukazují, že to vždycky a pro každého platit nemusí.

Muži obvykle přibírají na váze méně snadno než ženy. Je to dáno rozdílem ve složení těla a místem, kde se tuk obvykle ukládá. Do tloustnutí promlouvají i další faktory, jako jsou věk, velikost těla, fyzická aktivita nebo množství svalové hmoty. Ke slovu se dostávají i dědičné předpoklady a některé zdravotní problémy, např. snížená funkce štítné žlázy.

Když tedy dva různí lidé snědí o Vánocích stejné porce stejně kalorické stravy, může jeden přibrat více než druhý. kromě toho mnozí lidé konzumují kalorie navíc nejen během svátků. S ochutnáváním vánočních laskomin začínají už začátkem prosince, někdy dokonce koncem listopadu. Na ty má vánoční přejídání o to razantnější dopady.

Náprava hříchů Vánoc

Se štědrovečerním zhřešením proti zdravé výživě se lidský organismus obvykle bez následků vyrovná. Je nepravděpodobné, že by člověk za jediný den snědl tolik vánočních dobrot, aby z toho výrazně přibral na váze. Metabolismus se s touto zátěží obvykle během několika dnů vypořádá.

Člověk se ale může i po jednom dni přejídání cítit ještě několik dní „těžší“, i když ve skutečnosti nepřibral. Pokud trochu ztloustne, má velkou šanci, že se mu tělesná hmotnost vrátí k normálu, jen co zase vklouzne do svého běžného režimu.

O rady, jak přes Vánoce neztloustnout, není nouze. Odborníci na zdravou výživu ale nepřicházejí s ničím, co by nenapovídal zdravý selský rozum. Doporučují, abychom si dávali pozor, jak velké porce si vršíme na talíři, a abychom nekonzumovali jídlo automaticky jen proto, že se nám nabízí v širokém sortimentu a velké hojnosti.

Z jídelníčku by neměly o Vánocích vypadnout ovoce a zelenina. Vánoční „kalorické bomby“ by měly být „třešničkou na dortu“, nikoli hlavním jídlem.

Pohyb o Vánocích rozhodně nemůže uškodit. Nemusí to být přespolní běh na 10 kilometrů. I procházka je lepší než sezení na gauči, konzumace cukroví a sledování televize.

Těm, kdo mají po Vánocích špatné svědomí, dietologové rozmlouvají uspěchaná razantní novoroční předsevzetí. Čím drastičtější změnu životního stylu si naordinují, o to vyšší je pravděpodobnost, že své předsevzetí nedodrží. Lepší je začínat s menšími změnami, těch se držet a postupně si před sebe stavět náročnější cíle.

Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/veda/vanoce-svatky-prejidani.A251209_223101_veda_alv?zdroj=sph_hp