Robustní studie potvrzuje: ultrazpracované potraviny jsou globální hrozbou. Proč patří Češi mezi nejohroženější?

Spotřeba sladkostí, uzenin a mraženého jídla skokově roste po celém světě. Po letech dohadů o skutečném dopadu zvýšené konzumace těchto takzvaných ultrazpracovaných potravin přichází jeden z nejprestižnějších medicínských časopisů Lancet s jasným závěrem: na stovce studií dokázal, že zvyšují riziko celé škály chorob od rakoviny po depresi. A Česko kvůli rostoucí konzumaci patří mezi státy s nejhoršími vyhlídkami. Experti vyzývají státy, aby zakročily a začaly tyto potraviny omezovat.

Na studii Lancetu čekali experti několik dlouhých měsíců. Vědci slibovali, že přinesou komplexní data o tom, co dílčí výzkumy naznačují už delší dobu. Tedy že ultrazpracované potraviny patří k tomu nejškodlivějšímu, co lidi konzumují. Studie zveřejněná tento týden je první částí a přináší znepokojivé výsledky.

Ve všech částech světa podle ní roste počet lidí, jejichž jídelníček obsahuje příliš cukru, soli a nasycených tuků. Ale také přidaných chemických látek, jako jsou konzervanty prodlužující trvanlivost či zvýrazňující chuť. Tyto ultrazpracované potraviny, mezi které patří zejména hotová a trvanlivá jídla a polotovary, ale i slazené nápoje, podle nové robustní studie zvyšují riziko propuknutí 12 z nejčastějších chronických onemocnění.

„Tyto produkty dnes tvoří podstatnou část stravy v mnoha zemích a nahrazují běžné jídlo z čerstvých surovin,“ uvedl ke studii Marián Hajdúch, který je lékařským ředitelem v Národním ústavu pro výzkum rakoviny.

Naopak ve stravě stále více lidem chybí vláknina, bílkoviny, vitaminy a minerály. Stále více lidí má tím pádem i vyšší kalorický příjem vedoucí k nárůstu tělesné hmotnosti. Častější je kvůli tomu obezita, cukrovka druhého typu, vysoký tlak, kardiovaskulární onemocnění, chronické onemocnění ledvin, Crohnova nemoc, ale i deprese. Nedávný výzkum také prokázal souvislost konzumace ultrazpracovaných potravin s nárůstem rakoviny tlustého střeva u mladých.

Nynější studie také naznačují, že lidské zdraví neničí jen samotná nutriční kvalita ultrazpracovaných potravin, ale že negativní účinky může přinášet i samotné zpracování potravin. Tedy třeba průmyslové procesy narušující strukturu potravin nebo látky, které při výrobě vnikají nebo jsou do potravin přidávány, jako jsou aditiva, umělá sladidla. „Pokud by nevhodné nutriční složení byl jediný mechanismus, který způsobuje, že jsou tyto potraviny škodlivé, stačilo by zlepšit složení potravin a zpracování nemusíme řešit. Tato studie ale říká, že to tak není,“ tvrdí epidemioložka ze Státního zdravotního ústavu Eliška Selinger.

Odkazuje se tak na tvrzení Lancetu, že ultrazpracované potraviny škodí skrze několik vzájemně propojených mechanismů. Tedy že vadí nejen nevhodné nutriční složení, ale také další možné faktory jako „hyperchutnost“, vysoká energetická hustota nealkoholických nápojů, narušená struktura potravin, toxické látky vznikající během zpracování nebo potenciálně škodlivé směsi aditiv.

„Strava s vyšším podílem ultrazpracovaných potravin má tendenci obsahovat emulgátory, zesilovače chuti, umělá sladidla, barviva a jejich kombinace,“ píše se v Lancetu. Autoři odkazují i na studie, které zjistily, že lidé konzumující více ultrazpracovaných potravin měli ve stravě v průměru dvojnásobný příjem emulgátorů, trojnásobný příjem zesilovačů chuti nebo patnáctinásobný příjem barviv.

Autoři upozorňují i na „zákeřný“ marketing, který se s těmito nezdravými potravinami pojí.  „Často zahrnují explicitní pobídky k nadměrné konzumaci, s frázemi jako ‚Vsadím se, že nesníte jen jedno‘ a ‚Jakmile to otevřete, nepřestanete‘,“ uvádí studie.

Jak ultrazpracované potraviny co nejsnadněji rozpoznat?

Selinger dává jednoduchý návod. „Když se podívám na složení, nejsou tam věci, co mám v kuchyni. Jsou tam aditiva, různé izoláty, extrakty, složení je typicky dlouhé, obsahuje mnoho složek. Čistě zpracovaná potravina, která nevadí, je klasický čerstvý rohlík nebo chléb. Mouka, droždí, voda, olej, trocha soli, nic co běžně nepoužíváme. Ultrazpracovaná potravina, o které mluví studie, je balený trvanlivý croissant, plný „éček“, který vydrží měsíce,“ dodává.

Poměr ultrazpracovaných potravin přitom podle vědců v některých částech světa tvoří i polovinu jídelníčku. Konzumace se zvyšuje i v regionech, kde tato strava donedávna prakticky nebyla, jako jsou Asie, Afrika a Latinská Amerika.

V Evropě pak tento podíl nejvíce narostl v postsocialistických zemích střední a východní Evropy včetně Česka. V tuzemsku přitom na člověka připadá 200 kilogramů ultrazpracovaných potravin ročně. „To je strašně moc, celosvětově jsme na asi 20. místě,“ komentuje Hajdúch s tím, že podle evropských dat roste v našem regionu konzumace těchto potravin mezi lety 2007 a 2022 téměř ve všech kategoriích – prodává se tu více slazených nápojů, sladkostí, polotovarů, masných výrobků i hotových jídel.

„Kombinace zdejších trendů – rostoucí obezita, vysoká spotřeba slazených nápojů, uzenin a průmyslového pečiva – s vysokou spotřebou alkoholu a kuřáctvím ukazuje, že ČR je jednou z nejzranitelnějších zemí EU,“ konstatuje Hajdúch. Česko je tak podle něj pozadu za některými státy západní Evropy, kde už například existuje vyšší daň na slazené nápoje nebo se omezuje reklama na tyto potraviny – a na číslech je vidět, že opatření fungují a spotřeba pomalu klesá.

Studie je první ze série rozsáhlých výzkumů, které aktuálně mezinárodní tým vědců provádí. Sami nicméně dodávají, že je potřeba v dalších výzkumech prokázat, jak konkrétně ultrazpracované potraviny lidskému tělu škodí.

Zdroj: https://archiv.hn.cz/c1-67816020-robustni-studie-potvrzuje-ultrazpracovane-potraviny-jsou-globalni-hrozbou-proc-patri-cesi-mezi-nejohrozenejsi