Peptidy místo snídaně. Jak vypadá denní rutina longevity lékaře, jehož biologický věk je o 17 let nižší než skutečný

Žádná snídaně a k večeři salát, maso nebo rybu. To je rutina longevity lékaře.

Založil dlouhověkostní kliniku a celý život se věnuje regenerativní a funkční medicíně. Britský lékař Mohammed Enayat patří v oblasti longevity k často citovaným odborníkům. Nyní prozradil, jak vypadají jeho denní návyky, které ho udržují „stále mladým“. Ve svých jednačtyřiceti letech je prý jeho biologický věk o 17 let nižší. Český expert má ale k některým jeho doporučením výhrady.

„Vstávám každý den v šest hodin a první věc, kterou udělám, je, že jdu na zahradu dýchat,“ začíná své vyprávění pro britský deník The Telegraph Enayat. Rituál provádí místo snídaně, protože právě toto jídlo lékař pravidelně vynechává. „Zjistil jsem, že se cítím energičtější při přerušovaném půstu. Poslední jídlo mám do 20:30, první až na oběd. Celé dopoledne tak jsem bez sacharidů a biologicky v hladovém stavu pět dní v týdnu. Po 10–12 hodinách bez jídla se vyčerpají zásoby glykogenu v játrech a tělo začne rozkládat bílkoviny a tuky na energii,“ vysvětluje lékař, proč se na přerušované hladovění dal.

Než odejde do práce, natočí si vodu a vezme si také doplňky stravy. Ty se proměňují pravidelně podle toho, co tělu přesně chybí. Enayat si nechává dělat krevní testy a dle jejich výsledků doplňky vybírá. „Naposledy mi testy ukázaly zvýšenou hladinu proteinu zonulinu, což značí syndrom propustného střeva. To znamená, že stěna tenkého střeva je poškozená a do krve pronikají bakterie, toxiny a nestrávené částice,“ popisuje dál lékař. Aktuálně tak užívá L-glutamin, trávicí enzymy a probiotika. Vyřadil mléčné výrobky, které by mohly tyto problémy spouštět.

Testy mu prý také ukázaly únavu nadledvin a sníženou funkci stresových hormonů. To se dle něj projevuje například pocitem „nabuzený, ale unavený“, častějšími nachlazeními a celkovou vyčerpaností. Proto se prý snaží meditovat, aby snížil hladinu kortizolu. Tomuto jevu se říká adrenální únava, jenže je to koncept, který není ve vědecké komunitě příliš uznávaný. Žádné odborné studie nenašly důkazy, že by běžný stres mohl způsobit „vyhoření“ nadledvinek tak, že by přestaly správně fungovat. To potvrzuje i český longevity expert a molekulární biolog František Knobloch. „Je to nevědecký a neuznávaný koncept,“ říká.

Kvůli pravidelnému posilování pak Enayat užívá peptidy, které podporují regeneraci tkání a pomáhají zotavit organismus. „Jeden z těchto peptidů je BPC 157, druhý Ipamorelin,“ upřesňuje lékař. Knobloch i toto vnímá jako problematické: „Jsou to experimentální peptidy, které momentálně mají nulovou prokázanou účinnost i bezpečnost ve studiích na lidech.“ Od roku 2022 je navíc peptid BPC-157 zařazen na seznam zakázaných látek Světové antidopingové agentury (WADA), a to v kategorii nepovolené látky.

Po příjezdu do práce si Enayat dává první kávu, zhruba kolem deváté hodiny. Pak pracuje až do poledne, kdy přichází hodinu a půl dlouhý odpočinek. V této době chodí na silový a kondiční trénink, jednou týdně pak přidá box. Záleží vždy na počasí, když je hezky, chodí běhat, skáče přes švihadlo. Obvykle jí jako první jídlo až oběd. Pokud má ale hlad už před obědem, dává si smoothie z borůvek, mandlového másla, 22 g kolagenového proteinu, zeleného prášku, ovesného mléka a vody. Svačina by měla mít maximálně 185 kalorií.

Po tréninku přichází na řadu oběd, ten by neměl přesáhnout 800 kalorií. Obvykle lékař sahá po kvalitních bílkovinách s velkou porcí zeleniny. Kvůli silovému tréninku si dává i proteinový koktejl a střídá různé druhy (hrách, hovězí kolagen, syrovátka), momentálně používá kolagenový peptid.

Pracuje do sedmi hodin do večera a pak přejíždí domů, tam přichází poslední jídlo dne: dvakrát až třikrát v týdnu je vegetariánské, červené maso si dopřeje jednou týdně, jinak sahá po kuřecím mase nebo rybě. K tomu přidává zeleninu podle sezony: brokolice, brambory, dýně, tuřín, zelí, hrášek, cuketa, chřest. Vejít se chce do tisíce kalorií.

„Při vaření používám extra panenský olivový olej, který přidávám na jídlo spolu s himálajskou solí – olej je bohatý na mononenasycené tuky a antioxidanty, sůl je méně průmyslově zpracovaná než běžná,“ dodává ještě. I proti rozložení jídla má Knobloch jisté výhrady. Podle něj není vhodné, že největší jídlo je právě večeře, která je krátce před ulehnutím do postele. To může narušit denní rytmy, a tedy i kvalitu spánku. Knobloch nabourává i jeho zmínky o nízkém biologickém věku: podle něj měření tohoto čísla není zcela správné.

K večernímu rituálu Enayata patří také neslazený čaj s ovesným mlékem, který má zhruba dvacet kalorií. Do postele lékař chodí kolem půl jedenácté a dbá na to, aby měl alespoň dvě hodiny hlubokého spánku za noc. „Před spaním nekoukám na televizi, v ložnici nemám telefon. Věřím, že hluboký spánek podporuje regeneraci, hojení a rovnováhu imunity. Během hlubokého spánku dochází k opravě buněk, konsolidaci paměti a regulaci hormonů,“ dodává ještě s tím, že v posledních měsících se učí otužovat. „Je to výzva, která mě učí zvládat stresovou reakci těla po vystoupení z ledové vody.“