Léčba deprese začíná ve střevech. Testujeme psychobiotika, říká mikrobiolog
Petr Ryšávka (47): Na Přírodovědecké fakultě MUNI vystudoval genetiku a molekulární biologii. Převážnou část své kariéry se věnoval vývoji probiotik a nových preparátů určených k podpoře imunitního systému a střevního mikrobiomu. Vyvinul novou generaci biofilmových probiotik a jako první v Evropě uvedl na trh orální probiotika. V roce 2023 založil první mikrobiomovou banku na světě, Biome4Future. Je šťastně ženatý, má tři děti, psa, kočku, osm slepic a dvě včelstva, jejichž mikrobiom ho taky zajímá.
Jsou dlouhá zhruba sedm metrů a žije v nich až kilo bakterií, které se významně podílejí na našem zdraví i psychice. „Střevní mikrobiom je velká zoologická zahrada, z velké části stále neprobádaná,“ říká mikrobiolog Petr Ryšávka. Vysvětluje také význam uložení vlastní stolice.
V roce 2023 jste založil první mikrobiomovou banku na světě. Když to řeknu hodně lidově, proč bych si měla uložit svoje hovínko? V čem se mi tahle investice může vyplatit?
Znám spoustu bohatých lidí, kteří mají na účtech miliony, ale dnes by dali všechno za to, kdyby měli v bance uloženou i svoji stolici. Naše zdraví se totiž z velké části formuje ve střevech, která jsou zodpovědná za imunitu. Uložením mikrobiomu si tak doslova ukládáte vlastní zdraví do budoucna.
Vědci zjistili, že už během prvních dnů užívání zmizely ze střeva i dutiny ústní některé bakterie a ani po čtyřech letech, po které studie probíhala, se tam nevrátily.
Pokud nastane situace, že se budete potýkat se závažným onemocněním, transplantace střevního mikrobiomu odebraného v době, kdy jste byli zdraví, může sehrát velmi významnou roli v uzdravení. Existuje i možnost dárcovské transplantace, při níž přijmete mikrobiom od jiného člověka, ta však s sebou nese určitá rizika. Přestože se vzorek vyšetřuje na přítomnost parazitů nebo patogenních organismů, stále nejsme schopni odhalit vše. Jsou popsány případové studie, kdy se pomocí alogenní transplantace sice podařilo vyléčit střevní zánět, ale pacient začal trpět obezitou nebo depresemi. Střevní mikrobiom lze přirovnat k obrovské zoologické zahradě, která ovlivňuje řadu procesů v našem těle. Pořád ale není z velké části probádaná.
V trávicí soustavě zřejmě žije tři až pět set bakteriálních druhů a celkem máme ve střevech až kilo bakterií. Když podrobíte zaslaný vzorek analýze, co všechno se dozvíte?
V první řadě nás zajímá složení mikrobiomu a jeho rozmanitost. Čím je pestřejší, tím bývá zdravější. Nedá se přesně říct, jaké by mělo být jeho ideální složení, z velké části je to individuální záležitost. Určité bakteriální skupiny by se však měly pohybovat v očekávaném rozmezí. Řada parametrů je už dobře popsaná a z testů zjistitelná. Potom provádíme analýzu vzorku na přítomnost parazitů – pokud by se v něm vyskytli, nemůžeme ho uložit. A testujeme taky, jestli tam nejsou přítomné bakterie, které by mohly nést geny takzvané rezistence na antibiotika. Ty by po transplantaci mohly způsobit velké komplikace. Test střevního mikrobiomu má smysl i v případě, že vás trápí obtíže spojené s jakýmkoli chronickým onemocněním, trávením nebo vyprazdňováním, tedy i tehdy, nemáte–li v plánu vzorek ukládat.
Zároveň jste jako první na světě začal vyvíjet individualizovaná probiotika. Když jsem do vyhledávače jedné internetové lékárny zadala slovo probiotika, našlo mi to více než šest tisíc produktů. Když vyloučím psí pamlsky s probiotiky, jak se má člověk v takovém množství správně zorientovat?
V první řadě se podívejte na složení probiotického přípravku a zastoupené bakteriální kmeny. Za každou bakterií by mělo být označení, takové její rodné číslo. Například tam může být uvedeno Lactobacillus acidophilus La–14. To číslo je důležité, protože podle něj můžete na internetu vyhledat klinické studie a původ dané bakterie, což je v podstatě její rodný list. Studie si pravděpodobně pročítat nebudete, ale už samotný fakt, že bakterie jimi prošla a je to odzkoušený kmen, je důležitý. Pokud za názvem bakterie „rodné číslo“ chybí, nákupu se raději vyvarujte. Z hlediska účinnosti je taky vhodné, aby preparát měl alespoň pět, ideálně více než deset miliard probiotických bakterií.
Povězte mi, jak fungují individualizovaná probiotika?
My už jsme se posunuli o krok dál. Místo individualizovaných probiotik dnes nabízíme synbiotika na míru. Jde o doplňky stravy, které kombinují probiotika, tedy živé prospěšné bakterie, a prebiotika – vlákninu a další složky vyživující tyhle bakterie. Celý proces probíhá tak, že vám zašleme sadu, pomocí níž si doma velmi jednoduše odeberete vzorek stolice. Ten si následně vyzvedne kurýr a doveze ho k nám do laboratoře. Provedeme analýzu mikrobiomu a na základě výsledků i vyplněného dotazníku připravíme mix vhodných probiotik a prebiotik.
Je konzumace probiotik, prebiotik a dalších doplňků stravy nutná, pokud mám vyváženou stravu? Vy jste autorem Prebiotického indexu potravin, mohl byste tedy popsat, jak by měla správně vyvážená strava vypadat?
Pokud máte opravdu pestrou a kvalitní stravu, probiotika samozřejmě nepotřebujete. Typickým příkladem je středomořský jídelníček, který zahrnuje hodně ovoce, zeleniny a ryb, patří tam samozřejmě i obiloviny. Obávám se ale, že v Česku má takové složení stravy málokdo. Navíc nezáleží jen na tom, co jíte, ale taky odkud potravina pochází. My jsme třeba zjistili, že zelenina ze supermarketu podporuje probiotické bakterie daleko méně než ta doma vypěstovaná. Z experimentu vyšlo, že například na domácí okurce rostou probiotické přátelské bakterie stokrát více než na té kupované. Takže probiotika bych bral jako takovou berličku, jak do střeva dopravit vhodné bakterie, které nám pomáhají udržovat správné imunitní procesy v těle. Protože přes veškerou snahu naše strava nejspíš dokonalá nebude. Probiotika jenom navazují na znalosti našich předků. Jogurty se na přelomu devatenáctého a dvacátého století prodávaly v lékárnách jako léčebná potravina, fermentaci znali lidé už v neolitu, starověku i středověku. Neznali sice pojem imunita, ale viděli, že jim to dělá dobře. Například osobní lékař francouzského císaře Františka léčil jeho vážné zažívací potíže právě jogurtem.
Mimochodem vy jste říkal, že naši předci jedli taky daleko víc rozpustné vlákniny…
Ano, ta se nachází v ovoci, zelenině, ale i v obilovinách a luštěninách, které se dříve konzumovaly daleko více. Strava byla často založená na různých kaších. Odhaduje se, že naši předci snědli až sto dvacet gramů rozpustné vlákniny denně, zatímco v současnosti sní průměrný Evropan jen deset až patnáct gramů. Zároveň bych ale nedoporučoval, aby se čtenářky snažily na dřívější hodnotu dostat. Naše tělo už na to není zvyklé. Já jsem ten typ šíleného vědce, který na sobě rád všechno zkouší. A když jsme se v laboratoři předávkovali rozpustnou vlákninou, bylo tam nedýchatelno a cesta z práce byla soubojem s časem. Úniky střevních plynů byly kvůli mohutné střevní fermentaci skutečně nekontrolovatelné.
Doplňky s vysokým obsahem vlákniny vyrábíme a lidé si často stěžují, že je to ze začátku nadýmá a mají průjmy. Radím jim, aby dávku zvyšovali postupně. Po pár dnech nebo týdnech volají, že si na to jejich tělo už zvyklo a zlepšilo se jim zažívání, imunita i pleť. Zároveň bych doporučil taky přerušované půsty, což v podstatě znamená, že po určité hodině večer už nejíte. V těle se totiž v tu chvíli spouští regenerační čisticí proces. Patogenní bakterie tohle drobné hladovění nemají rády a přátelským bakteriím to neuškodí.
Co naopak našemu mikrobiomu určitě neprospívá, jsou antibiotika. V jednom rozhovoru zmiňoval výzkum, podle něhož se mikrobiom ani po čtyřech letech od jejich užívání nevrátil do původního stavu. Popište nám, v jakém rozsahu antibiotika střeva zasáhnou.
Tohle bych ještě rád upřesnil, aby to nevypadalo, že brojím proti antibiotikům. Díkybohu za ně. Na druhou stranu je ale potřeba si uvědomit, že jako každý lék mají i vedlejší účinky. Když proděláte jednu antibiotickou léčbu, zásah do střevního mikrobiomu může být razantní, na druhou stranu tělo má obrovské schopnosti regenerace. Co se týče zmiňovaného výzkumu, vědci se v něm zaměřili na intenzivní kúry, které se nasazují například při léčbě žaludečních vředů nebo borreliózy a pacienti berou antibiotika i několik měsíců. Vědci zjistili, že už během prvních dnů užívání zmizely ze střeva i dutiny ústní některé bakterie a ani po čtyřech letech, po které studie probíhala, se tam nevrátily.
Až osmdesát procent imunitních buněk se tvoří ve střevech. Dobře fungující mikrobiom může být prevencí jakých onemocnění?
Víceméně všech. Nechci, aby to vyznělo tak, že na mikrobiomu stojí a padá každé onemocnění, ale můžeme říct, že s téměř každým narušená střeva souvisí. Zdravý mikrobiom je celkem logicky prevencí zánětu střeva, průjmu nebo zácpy. To bychom asi všichni očekávali. Zajímavé ale je, že zdravý střevní mikrobiom snižuje i riziko zánětů a infekcí dýchacích či močových cest. Střeva se podílejí taky na kardiovaskulárních onemocněních, protože mikrobiom ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi.
Zdravý mikrobiom znamená zdravá játra a ledviny. Pokud je narušený, produkuje spoustu toxických látek, které se dostávají do krve a jsou odbourávány právě v játrech a ledvinách. Někteří lidé mají zvýšené jaterní testy, protože jejich mikrobiom neustále produkuje malé množství alkoholu – říká se tomu syndrom vnitřního pivovaru. Jde o vzácnou poruchu, při které kvasinky a bakterie v trávicím traktu přeměňují cukry a škroby z potravy na alkohol a nemocní se tak můžou doslova opít i rohlíkem. Ale tím to nekončí… Střevní bakterie ovlivňují i hustotu a tvorbu kostní tkáně a vstřebávání minerálů ze střeva. Podílejí se taky na naší psychice. Lidé, kteří trpí depresí, mají velmi často narušený mikrobiom.
Jsou tedy střeva klíčem k léčbě deprese a podobných onemocnění? Vy jste dříve řekl, že devadesát pět procent hormonu štěstí, serotoninu, máme ve střevech…
Střevo je opravdu spojené s naším mozkem. Když má svoje hormony štěstí a dostává správné impulzy, vysílá signály spokojenosti i do mozku. Střevní mikrobiom si můžeme představit jako takovou farmaceutickou továrnu nebo varnu drog. Tamější bakterie produkují obrovské množství neurotransmiterů, které rozhodují i o naší náladě. Na druhou stranu, pokud má někdo diagnostikovanou depresi, je potřeba se na problém zaměřit komplexně. Léčba střevního mikrobiomu by ale měla být součástí terapie. Řekl bych ovšem, že moderní medicína střevo ještě pořád ignoruje a často neřeší příčinu onemocnění. My v současné době testujeme psychobiotika a od jedné klientky, jejíž dítě užívá antidepresiva, máme zprávy, že se díky nim jejich dávka snižuje, samozřejmě pod dohledem lékaře. Nechci tvrdit, že probiotika zachrání svět od deprese, ale můžou být jednou z podpůrných cest, jak tyhle potíže snižovat.
Dočetla jsem se, že každý desátý Evropan trpí syndromem zvýšené propustnosti střev. Co to přesně znamená?
Řekl bych, že „každý desátý Evropan“ je velmi hrubý odhad a neměli bychom to brát jako jasnou diagnózu. Každopádně syndrom propustného střeva je stav, kdy na střevní sliznici probíhají mírné zánětlivé změny, které ji narušují. Střevo by přitom mělo být uzavřenou trubicí, která velmi sofistikovaně řídí, co se z ní dostane do krve. Pokud je ale narušena například drobnými zánětlivými změnami, vzniknou tam mikroskopické trhlinky, odkud můžou látky unikat do podslizniční vrstvy. Jakmile se něco takového začne dít, imunitní systém to vyhodnotí jako obrovský problém a spustí zánět, který celý problém zacyklí. Na začátku bývá opět narušený střevní mikrobiom nebo i střevní zánět virového původu.
Je mikrobiom dědičná záležitost?
Do značné míry ano. Bakterie si nás vybírají a kolonizují nás podle toho, jakou máme genetickou informaci. Jednoduše řečeno – buď jim chutnáme, nebo ne. Když se dělaly analýzy mikrobiomu jednovaječných dvojčat, byl skutečně velmi podobný. Matka svůj mikrobiom předává dítěti taky během porodu, jde o první velké osídlení bakteriemi. Ovšem když přijde dítě na svět císařským řezem, se střevním a poševním mikrobiomem se nepotká. Následně je vidět, že se jeho mikrobiom vyvíjí jinak, chaoticky, a děti mají vyšší riziko alergií, atopické dermatitidy nebo celiakie. Mikrobiom se srovná až po delší době. Zcela klíčové je potom prostředí, ve kterém žijeme. Například ústní mikrobiom se zásadně mění, když se přestěhujeme z jednoho konce světa na druhý. Stejně tak se mění střevní mikrobiom podle toho, co jíme. Genetika je v tu chvíli až na druhé koleji a nemůžeme se na ni alibisticky odvolávat, když jíme fastfood a bolí nás břicho.
Vy jste zároveň vyvinul i dámské vložky s probiotiky a u vaginálního mikrobiomu bych se na závěr chtěla taky zastavit. Jak obnovit narušenou mikroflóru?
V první řadě bych řekl, že vaginální mikrobiom je částečně ovlivňován tím střevním. Jednou ze základních cest v péči o intimní zdraví je tedy úprava střevního mikrobiomu. V dalším kroku je potřeba se zaměřit přímo na vaginální prostředí. Pro tyhle účely už existuje na trhu řada přípravků, které se aplikují vaginálně či orálně a obsahují probiotika vhodná pro poševní mikroflóru. Na tomhle principu fungují i vložky s probiotiky – vycházíme z toho, že ke kolonizaci probiotiky dochází postupně při kontaktu intimních partií s vložkou.
Výzkum střevního mikrobiomu je stále ještě v začátcích. Co vás v poslední době překvapilo a jaké jsou vaše vize?
V současné době mě například hodně zajímá mikrobiom dutiny ústní, protože pokud si chceme vyléčit střevní mikrobiom, musíme začít zde. Každý den spolkneme se slinami několik desítek miliard bakterií! Když máme v ústech zánět, parodontózu, přijmeme denně až sto miliard patogenních bakterií, které přenášejí zánět dál do střeva. Lidé s parodontózou si dokonce zvyšují riziko kardiovaskulárních onemocnění a cévních příhod. Obzvlášť v zimě se snažím o orální mikrobiom hodně pečovat a užívám ústní probiotika. Ukazuje se, že zoologická zahrada v dutině ústní je klíčovým ochranným mechanismem, který nás brání před nejrůznějšími virovými onemocněním.
