Zánět je spojenec i nepřítel. Co dělá v těle, jak ho poznat a proč na zuby pozor

Lidé berou zánět jako něco, co je potřeba za každou cenu zastavit. Ve skutečnosti nám však akutní zánět v podstatě zachraňuje život. Jde totiž o obrannou reakci našeho imunitního systému na napadení, podobně jako v případě horečky. Jak rozpoznat jeho projevy a předejít škodlivým účinkům zánětu? A v čem jsou zákeřné záněty dásní?

Tělo se pomocí zánětu brání virům, bakteriím či jakémukoliv poškození. Je to vlastně náš spojenec. Pokud ovšem zůstává zánět v těle příliš dlouho, změní se na chronický a stává se zákeřným nepřítelem, který rozsévá po těle nemoci. Dlouhodobý zánět totiž vytváří příznivé prostředí třeba i pro rozvoj rakoviny.

Mezi potravinami potlačujícími záněty jsou zelenina, celozrnné výrobky, ovoce, čaj, káva a víno.

To proto, že zánětem zdevastovaná tkáň ztrácí obranyschopnost vůči infekcím a onkogenům, týká se to především plic, prostaty, slinivky, ledvin či střev.

„Každý chronický zánět imunitu oslabuje. Imunitní systém neustále vyrábí protilátky a obnovuje buňky, takže je ohromně náročný na energii. A když pacient ztrácejí energii chronickým zánětem nebo nádorovým onemocněním, je tím imunita výrazně potlačena,“ podotýká vedoucí Pracoviště klinické a transplantační imunologie v pražské nemocnici IKEM Ilja Stříž.

Po odběru krve lékaři mohou zjistit zvýšenou hladinu CRP. C-reaktivní protein patří mezi tzv. proteiny akutní fáze, podílející se na přirozené imunitní reakci organismu. Při jeho poškození se vyvíjí zánětlivá odpověď, během níž je CRP ve zvýšené míře tvořen játry a následně vylučován do krve.

Hladina CRP se používá hlavně pro stanovení přítomnosti akutní infekce. Naměřené CRP hodnoty mohou být nápomocné při určování diagnózy, s níž se pojí i volba správné léčby – bakteriální infekce (antibiotika), nebo obtíží virového původu, kdy se obvykle pouze tlumí jednotlivé příznaky. Dlouhodobě vysoké CRP může rovněž značit chronický zánět v těle, přičemž tyto osoby mají zpravidla vyšší riziko kardiovaskulárního onemocnění, vysokého krevního tlaku a rozvoje demence.

Když si například zapíchneme třísku do prstu, rána se většinou zanítí, zčervená, zvýší se lokální teplota, objeví se otok a bolí nás to. Účelem této reakce je zabránit rozšíření infekce a zlikvidovat nebezpečného bakteriálního vetřelce. Otok a zčervenání jsou způsobeny rozšířením místních cév – to umožní zvýšený přívod krve a s ní protilátek a různých druhů bílých krvinek, tedy imunitních buněk.

Poškozené místo pak většinou zhnisá – ve středu rány se objeví žlutobílá masa, což jsou bílé krvinky, jež zahynuly v boji s infekcí. „Buňky lidského těla si navzájem předávají nejrůznější signály, například jakou zvolit strategii v boji proti mikroorganismům, jestli je potřeba někde vyvolat zánět, nebo ho spíše utlumit pomocí cytokinů,“ doplňuje profesor Ilja Stříž.

Cytokiny jsou buněčné signální molekuly, jež podněcují pohyb buněk směrem k zánětu, čili ovlivňují odpověď imunitního systému na zánět a infekci. Cytokinů jsou stovky druhů, některé stimulují zánět, jiné ho potlačují.

Některé potraviny zánět tlumí

Projevy zánětů jsou většinou velmi individuální. Typicky jde o horečku, otok, vyrážku, bolesti břicha, boláky v ústech atd. Bolestivé jsou především záněty kloubů.

Jelikož se zánětem začnou lékaři zabývat většinou až ve chvíli, kdy dojde k poškození zasažené tkáně, je dobré preventivně dbát o optimální životosprávu. Kupříkladu studie zveřejněná v odborném časopise Journal of the American College of Cardiology potvrdila souvislost mezi jídelníčkem zaměřeným na potlačení zánětů a kardiovaskulárními chorobami.

Ukázalo se, že ti, co jedli potraviny podporující záněty v těle, měli o 46 procent vyšší riziko srdečního onemocnění než ti, jejichž způsob stravování záněty maximálně potlačoval. Některé potraviny totiž obsahují sloučeniny, jež zánět tlumí. Jiné obsahují látky jako rafinované cukry nebo nasycené tuky, které naopak v těle vyvolávají reakce podporující zánět, třeba vysokou hladinu krevního cukru nebo kornatění tepen.

Zánět podporují například červené maso a uzeniny, sacharidy z bílé mouky a cukru nebo slazené nápoje. Mezi potravinami potlačujícími záněty jsou zelenina, celozrnné výrobky, ovoce, čaj, káva a víno. Je znám také protizánětlivý účinek extra panenského olivového oleje, listové zeleniny, ovoce (borůvky, hroznové víno), ořechů (mandle) a tučných ryb (losos, makrela, tuňák, sardinky).

„Zní to banálně, ale středomořská dieta, tedy ovoce, zelenina, oříšky a ryby, dělá zázraky. Já velmi věřím na omega-3 nenasycené mastné kyseliny (působí protizánětlivě a protisrážlivě, jejich zdrojem jsou hlavně ryby, částečně i ořechy a zvěřina, pozn. red.), což jsou látky, jež se v naší běžné stravě vyskytují čím dál tím méně a tělo si je nedokáže samo vyrobit. Pro membrány neuronů a jejich aktivitu jsou však velmi důležité. Když nemáme jejich dostatečný přísun, mozkové buňky trpí,“ tvrdí profesor MUDr. Jiří Raboch, emeritní přednosta psychiatrické kliniky 1. LF UK. K většímu množství zánětů v těle vede i nedostatek spánku.

Příčinou daleko vážnějších nemocí, jako jsou infarkt, cukrovka nebo mozková mrtvice, překvapivě mohou být podceňované záněty zubů. Coby transportér patogenů slouží krevní oběh. Nemocné zuby či třeba zanícené dásně se tak mohou v důsledku projevit i na úplně jiných částech těla. Jsou to třeba problémy s kolenními klouby, bolesti ramenou a zad nebo alergie.

Zdroj: https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/zanet-nemoc-poraneni-zdravi-otok-zarudnuti-dasen-zub-srdce.A240617_152034_zdravi_krd?zdroj=sph_hp